ίππος
Substantivo
ίππος, -ου, masculino
Declinação
| Singular | Plural | ||
| Casos | Nominativo | ίππος | ίπποι |
| Genitivo | ίππου | ίππων | |
| Acusativo | ίππο | ίππους | |
| Vocativo | ίππε | ίπποι | |
Etimologia
- Do grego antigo ἵππος (híppos) “cavalo”.
Ver também
No Wikcionário
|
|
ίππος, -ου, masculino
| Singular | Plural | ||
| Casos | Nominativo | ίππος | ίπποι |
| Genitivo | ίππου | ίππων | |
| Acusativo | ίππο | ίππους | |
| Vocativo | ίππε | ίπποι | |
|
|