tun
Verbo
tun
Conjugação
Conjugação
| Particípio I (presente) | tuend | Infinitivo | tun |
|---|---|---|---|
| Particípio II (perfeito) | getan | Auxiliar | haben |
| Pessoa | Presente | Imperfeito | Conjuntivo I | Conjuntivo II | Imperativo |
|---|---|---|---|---|---|
| ich | tu(e) | tat | tu(e) | täte | – |
| du | tust | tat(e)st | tuest | tätest | tu(e) |
| er, sie, es | tut | tat | tue | täte | – |
| wir | tun | taten | tun | täten | – |
| ihr | tut | tatet | tuet | tätet | tut |
| sie, Sie | tun | taten | tun | täten | – |
Ver também
No Wikcionário
|
|
|
|
|
Pronúncia
Alfabeto fonético
- AFI: [tuːn]
Áudio
- Geral fonte ?
Substantivo
| Sn | |
| ← In | Sb → |
tun
- (Elemento químico) estanho
Formas alternativas
Ver também
No Wikcionário
A tabela periódica em galês
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Verbo
tun, intransitivo