sobòta

Substantivo

so.bò.ta

  1. sábado

Declinação

singular (pòjedinczô)plural ) (wielnô)
nom. (nazéwôcz) sobòta sobòtë
gen. (rodzôcz) sobòtë sobòtów
dat. (dôwôcz) sobòce sobòtóm
acus. (winowôcz) sobòtã sobòtë
instrum. (narzãdzôcz) sobòtaã sobòtama
loc. (môlnik) sobòce sobòtach

Ver também