květen
Substantivo
kvě.ten, masculino, inanimado
Declinação
Declinação de květen
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativo | květen | květny |
| Genitivo | května | květnů |
| Dativo | květnu | květnům |
| Acusativo | květen | květny |
| Vocativo | květne | květny |
| Locativo | květnu | květnech |
| Instrumental | květnem | květnem |
Etimologia
- De květ (flor)
Pronúncia
- AFI /ˈkvjɛtɛn/