Português

Substantivo

	Singular	Plural
Masculino	ji	jis

ji, masculino

ji, pessoal

terceira pessoa do singular do caso acusativo do ona
- Je jí 12 (let). (Ela tem 12 anos.)

Caso	Singular					Plural					Reflexivo
Caso	1ª	2ª	3ª m.	3ª f.	3ª n.	1ª	2ª	3ª m.	3ª f.	3ª n.	Reflexivo
Nominativo	já	ty	on	ona	ono	my	vy	oni	ony	ona	–
Genitivo	mne, mě¹	tebe, tě¹	jeho, jej, ho¹, něho², něj²	jí, ní²	jeho, jej, ho¹, něho², něj²	nás	vás	jich, nich²	jich, nich²	jich, nich²	sebe
Dativo	mně, mi¹	tobě, ti¹	jemu, mu¹ němu²	jí, ní₂	jemu, mu¹ němu²	nám	vám	jim, nim²	jim, nim²	jim, nim²	sobě, si¹
Acusativo	mne, mě¹	tebe, tě¹	jeho, jej, ho¹, něho², něj²	jí, ní²	je, jej, ho¹, ně², něj²	nás	vás	je, ně²	je, ně²	je, ně²	sebe, se¹
Locativo	mně	tobě	něm	ní	něm	nás	vás	nich	nich	nich	sobě
Instrumental	mnou	tebou	jím, ním²	jí, ní²	jím, ním²	námi	vámi	jimi, nimi²	jimi, nimi²	jimi, nimi²	sebou

¹ formas clíticas
² formas usadas após preposições

ji

ji, pessoal

forma não-pronominal do pronome pessoal do caso nominativo da terceira pessoa do feminino singular

Pronomes pessoais - 3ª pessoa