ἱερεύς
Substantivo
ἱερεύς (hiereús) masculino (feminino: ἱέρεια)
Terceira Declinação - Substantivos - Tema em ditongo
| Masc. Fem. e Νeu. | |||
|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | |
| Nom. | ἱερεύς | ἱερέη | ἱερεῖς |
| Gen. | ἱερέως | ἱερἐοιν | ἱερέων |
| Dat. | ἱερεῖ | ἱερἐοιν | ἱερεῦσι(ν) |
| Acus. | ἱερέα | ἱερεῖ | ἱερέας |
| Voc. | ἱερεῦ | ἱερέη | ἱερεῖς |
| Loc. | ἱερεῖ | ἱερέοιν | ἱερεῦσι(ν) |
| Instr. | ἱερεῖ | ἱερέοιν | ἱερεῦσι(ν) |
Outros Verbetes
- ἱερός