oráiste

Substantivo

oráiste

  1. (fruta e Cor) laranja

Etimologia

Derivado de oráitse, que veio de uma língua latina.

Pronúncia

  • AFI: [əˈɾˠɑːʃtʲə] / [ˈɔɾˠɑːʃtʲə] / [ˈɔɾˠæʃtʲə]