jsem

1. primeira pessoa do singular do presente do indicativo do verbo být:
   • Jsem nejšťastnější, když pracuji. (Sou mais feliz quando estou trabalhando.)
   • Jsem opět zde. (Estou aqui novamente.)
   • Právě jsem odmrazila ledničku. (Acabo de descongelar o refrigerador.)

• AFI /ˈjsɛm/  ouvir ^{fonte ?}