dokázat
Não confundir com dokázať.
Verbo
do.ká.zat, perfectivo
- co provar, comprovar
- "Dokaž, že mluvíš pravdu." ("Prove que está a dizer a verdade.")
- co conseguir
- dokázat téměř nemožné (conseguir o quase impossível)
Conjugação
Conjugação perfectiva de acordo com modelo e
| infinitivo | dokázat | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| formas pessoais | |||||||
| singular | plural | ||||||
| pessoa | primeira | segunda | terceiro | primeira | segunda | terceiro | |
| indicativo | já | ty | on/ona | my | vy | oni | |
| tempos simples |
presente | dokážu | dokážeš | dokáže | dokážeme | dokážete | dokážou |
| imperfeito | dokázal, dokázala, dokázalo | dokázal, dokázala, dokázalo | dokázal, dokázala, dokázalo | dokázali, dokázaly, dokázala | dokázali, dokázaly, dokázala | dokázali, dokázaly, dokázala | |
| futuro do pretérito simples | dokázal/dokázala/dokázalo bych | dokázal/dokázala/dokázalo bys | dokázal/dokázala/dokázalo by | dokázali/dokázaly/dokázala bychom | dokázali/dokázaly/dokázala byste | dokázali/dokázaly/dokázala by | |
| imperativo | ty | on/ona | my | vy | oni | ||
| presente | dokaž | dokažme | dokažte | ||||
Pronúncia
- AFI: /ˈdɔkaːzat/ ouvir fonte ?
Ver também
No Wikcionário
- verbo imperfectivo: dokazovat